




"Od roku 1894 je Jharia, nacházející se v sousedství Dhanbadu (stát Jharkhand v Indii), proslulá zejména uhelnou těžbou, a to díky vysoce kvalitnímu a prvotřídnímu koksovatelnému uhlí. V dnešní době tato oblast pokrývá kolem 280km2, což z ní činí jednu z nejdůležitějších těžebních lokalit v celé zemi. Pro představu, celkový objem vytěženého uhlí v roce 2017 byl v Indii okolo 567 milionů metrických tun.
Toto takzvané černé zlato však udělalo místním ze života peklo. Místo dřívějších hustých lesů se tato oblast za poslední století změnila v hrozivé inferno na Zemi. Vše začalo v roce 1916, kdy se pravděpodobně díky velmi primitivní těžbě uhlí vznítilo podzemní uhlí a brzy na to už hořelo území o rozloze 17,32 km2. Navzdory všem snahám zodpovědných stran oheň uhasit, podzemní oheň žije dál – podle posledních informací je zde stále ještě okolo 70 ohňů.
Aktuálně se zde také nachází okolo 100 tisíc indických rodin, které jsou prakticky denně v nebezpečí svého života. Muži, ženy, a hlavně děti jsou každý den vystaveni silnému dýmu pocházejícího z podzemního ohně. Není potom divu, že tito lidé trpí různými onemocněními dýchacích cest, jako jsou zápaly plic, bronchitida nebo dokonce rakovina plic. A to není vše – místní lidé se tu také musí potýkat s velmi znečištěnou vodou a častými a nenadálými propady půdy, způsobené všudypřítomným podzemním ohněm. Různé studie již dokázaly, že lidem žijícím v uhelno-těžebních oblastech se průměrná délka života snižuje až o 10 let.
Už několik let se aktivní těžební společnosti snaží místní rodiny přestěhovat do nových domovů, daleko od místního pekla. Bohužel však narážejí na několik překážek, jako jsou problémy s výkupem nové půdy či dokonce s odporem místních, kteří nemají dostatek financí začít nový život někde jinde. Do roku 2016 se podařilo přestěhovat okolo 6 500 rodin, přičemž podle plánu by do roku 2021 mělo být přestěhováno celkem 15 000 rodin. Pokud se bude dařit podle plánu, do 3 let bude přestěhováno jen okolo 15 % ohrožených rodin.
V mezičase, lidé v Jharii dál pokračují v jejich každodenním údělu a v práci v životu nebezpečných podmínkách. Aby si vydělali alespoň to minimum na živobytí, jsou někteří z nich nuceni uhlí krást z dolů a dále jej prodávat na černém trhu či ho doma použijí k vaření nebo topení. Bohužel při tom dochází k jejich častému zranění nebo dokonce úmrtí. A ve většině případů jde ještě o děti.." T. Predajňa
Ten pristroj mňa úplne uchvátil. Od tej doby sa stal fotoaparát mojou nezdielnou súčastou každodenneho života! Po studii strednej Elektrotechnickej škole v Gbeloch na Slovensku som sa prevážne snažil uplatnit v zahraničí. Moja profesia mi dala šancu zostať v danej krajine dlhší čas (mesiace, roky) a dostatočne spoznať danú krajinu a ich kultúru.
V súčasnosti sa sustredím na reportážnu a dokumentarnu fotografiu, socialne témata, zaujíma ma životné prostredie, klimatické zmeny a jeho vliv na život, chcem a snažím sa do fotografie dostat niečo viac, vyvolať otazky diskusiu, emociu.