Foto měsíce - prosinec

„Osudného 20. prosince měla naše redakce vánoční večírek. Asi ve 20.30 hodin jsme se v restauraci dozvěděli první informace o výbuchu v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Podle prvních zpráv situace sice nevypadala dramaticky, což se ovšem brzy změnilo. Až když OKD připustilo několik mrtvých a další nezvěstné, okamžitě jsme vyjeli na místo. Za volantem seděl vedoucí ostravské redakce, protože já kvůli předchozí oslavě nemohl. Před důl jsme přijeli asi ve 22.00 hodin. Všude tma, cesta do areálu byla médiím zapovězena. Tak se fotili alespoň přijíždějící báňští záchranáři.

Situaci navíc komplikovala skutečnost, že vinou slabého signálu nebylo možné posílat fotografie přímo z místa. Doma jsem nakonec byl zhruba v jednu hodinu v noci. Uvědomoval jsem si, že pořízené fotky nevystihují danou situaci, její tíživost a vůbec celou tragédii. Bylo mi jasné, že se po vystřízlivění musím vrátit.

Na místo jsem druhý den dorazil asi v 10.00 hodin. Od prvního okamžiku jsem vnímal smutek a všeobecnou nervozitu. Příjezd polského a českého premiéra byl sice důležitý pro zpravodajství, ale zdaleka to fotograficky nevystihovalo, co všichni cítili. Až pohled na místo vedle vstupu na šachtu, na mozaiku socialistického realismu, kde havíř a dítě vztahují ruce k slunci, dával celé situaci absurditu. Pomalu tam totiž lidé začali nosit svíčky a modlili se, takže dílo z doby socialismu v tu chvíli sloužilo jako kostelní oltář. To je možné snad jen v našem kraji.

Asi v poledne jsem odjel a poslal fotky. Když jsem byl na cestě do Ostravy, abych nafotil hokej Vítkovice - Sparta, volal mi fotoeditor z pražské redakce MF DNES, že by potřeboval nějakou fotku na titulní stranu. Uvědomil jsem si, že by to mohla být právě mozaiková fotka, ale pořízena večer, kdy už na místě bude hodně svíček a budou ozařovat celý prostor. A tak místo hokeje jsem se vrátil opět před mozaiku. Kdyby se neozval pražský fotoeditor, tak by večerní fotka nevznikla."

Alexandr Satinský

Narozen 31.3.1963 v Ostravě, kde žije dodnes. Po vystudování gymnázia následovaly vysoké školy v Brně (lesní inženýrství) a Ostravě (Vysoká škola báňská), které ovšem se nepodařilo absolvovat celé. Po opuštění školských ústavů následovaly zaměstnání v různých dělnických profesích (metař v brněnských parcích, topič v ostravské ZOO). Po návratu z dvouleté vojenské služby u tankistů následoval nástup do dělnické profese ve Vítkovických železárnách. Po roce 1989 práce na stavbách jako železář. V letech 1992 - 93 práce na stavbě v Německu (Berlín) V roce 1993 dostal nabídku práce fotoreportéra do MF DNES, kde pracuje dodnes.