




Představujeme příběh vítězné fotografie z kategorie Zvířata v lidské péči. Vítězem se stal Tomáš Loukota se snímkem hrocha v zoologické zahrady ve Wroclawi.
„Říkal jsem si, kdo je tady vlastně na návštěvě? A kdo doma? Tak vítězná fotografie vznikla. Nefotím přírodu. Vždycky jsem se zajímal spíše o lidi. A to, jak komunikují s okolím. Protože vše spočívá v jednom jediném momentu. Je totiž autentický a nezopakovatelný. Dokumentuje život v jeho každodenní všednosti. A v tomto případě nejen ten lidský.
Moje dcera šermuje a v březnu jsme jeli na závody do Wroclawi. Nicméně ten výlet se sportovně moc nepovedl. Ale bylo krásné počasí, a proto jsme si šli udělat radost do místní ZOO. Jejich Arfykarium mě nadchlo. Člověk je zvířatům tak blízko, jak jen v Evropě může být. Můžete je pozorovat na šířku skla pod vodou a je zde i možnost pohledu seshora. A právě na tomto místě jsem udělal tuto fotografii.
Když se na ni dívám s odstupem času, tak mám takový pocit, že jsme zde na návštěvě asi oba. Jedna selfie, dva příběhy.“
Prošel si obdobím, kdy používat velkou a těžkou zrcadlovku, aby se mohl vrátit zpátky k neobyčejnému kompaktu. Na workshopu s Jindřichem Štreitem si uvědomil, že důležitý je obsah, sdělení a podstata fotografie, ne technická dokonalost snímku. Nyní zoomuje nohama. Fotí na nízké clony. Neřeší složité nastavování. Fotí svět takový, jaký je.
Více o autorově tvorbě na jeho stránkách www.tomasloukota.cz.