Jiří Hřebíček zvítězil v kategorii série a zároveň získal nominaci v kategorii Zvířata v lidské péči. Více o fotografování okřídlených tvorů si můžete přečíst níže.
![[/blog/serie_19_jiri-hrebicek_106_ptaci-duse_004UV.jpg]](https://c.czechphoto.org/images//blog/serie_19_jiri-hrebicek_106_ptaci-duse_004UV.jpg)
V přírodě jsem ze všeho nejvíc fascinován nespoutanou volností ptáků, kterou se snažím svým vlastním způsobem ztvárnit ve fotografiích. Kromě dynamiky pohybu se do fotografií promítají i moje vlastní pocity a nálady z míst, kde tyto fotografie vznikají (mystické norské fjordy nebo zimní ostrov Hokkaidó).
![[/blog/zvirata-v-lidske-peci_19_jiri-hrebicek_42_plamenak_001(1).jpg]](https://c.czechphoto.org/images//blog/zvirata-v-lidske-peci_19_jiri-hrebicek_42_plamenak_001(1).jpg)
V zoologických zahradách strávím každý rok vždy několik dní hlavně proto, abych nevyšel ze cviku ohledně ovládání svého fotoaparátu mezi cestami za zvířaty do přírody.
V ZOO Basilej jsem nejvíc času strávil u výběhu s plameňáky, kteří většinou jen staticky stáli a upravovali si peří. Naštěstí mezi nimi bylo i několik mladých jedinců, kteří se pravidelně starali o rozruch v hejnu, a tak jsem měl dost příležitostí si zkoušet focení delšími expozičními časy.
![[/blog/JiriHrebicek.jpg]](https://c.czechphoto.org/images//blog/JiriHrebicek.jpg)
Focení zvířat a přírody se věnuji od roku 2011 poté, co mě na Festivalu fotografie přírody nadchly fotografie předních českých fotografů.
Fotografování se tak pro mě stalo tak trochu návratem k přírodě a k tomu, co jsem chtěl vždy dělat. Ve svých fotografiích se snažím zachytit něco jiného než jen zvíře v jeho prostředí. Jde mi hlavně o to nějakým kreativním způsobem ztvárnit dynamiku pohybu, kdy výsledek často spíš připomíná obraz než fotografii.
