V Galerii Písecké Bráně byla 28.května zahájena výstava Dana Materny: Já, zlatý retriever/ příběhy Rupertovy smečky. Výstava bude k vidění do 14. června.
Úvodní foto a fotografie z vernisáže: Michal Šula
Zeptali jsme se na Dana Materny, fotografa vydavatelství Mafra, držitele mnoha ocenění soutěže Czech Press Photo – včetně Fotografie roku - na několik otázek týkajících se jeho tvorby:
V čem spočívá práce tvoje každodenní práce fotografa Mafry?
Fotografické oddělení ve vydavatelství Mafra dnes pracuje jako fotoagentura: fotografujeme pro deníky MF Dnes, Lidové noviny, pro magazínové přílohy deníků, pro weby Idnes.cz a Lidovky.cz i pro týdeník Téma. Velkou část práce zabírají portréty, dále pak reportáže, sport, fotografie z kulturních událostí. Každý z fotografů se na něco specializuje, ale zároveň musí umět všichni vyfotit všechno. Od studiově svícených stylizovaných portrétů po sportovní fotografii. Já se zaměřuji na fotografii přírody a na fotografování z letadla.
Proč fotografujete psy?
Před psy jsem se intenzivně věnoval fotografování volně žijících zvířat. Poté, co mi vyšla obrazová publikace "Tajemství českého lesa", jsem toto téma úplně neopustil, ale výrazně jsem zvolnil a začal jsem fotit psy. Souvisí to samozřejmě s tím, že se věnuji loveckému výcviku psů, psy prakticky lovecky vedu na honech na bažanty, divoké kachny i na dosledech spárkaté zvěře. Naše psy navíc příležitostně praktikují canisterapii. Obojí, fotografování divoké zvěře i retrieverů, je pro mě takový psychický relax, lázně...
Jak fotografie vznikají?
Většina fotografií vzniká spíš náhodou, při procházkách se psy mám s sebou fotoaparát a když vidím situaci, fotografuji. Hodně fotografií vzniká brzy ráno, když je pěkné světlo. A mnoho fotografií je ze Šumavy, kam rádi a často jezdíme, a kde je fantastická příroda. Samozřejmě část fotografií vzniká cíleně, třeba pes s úplňkem. Předpokladem je být ve správný čas na správném místě, v době východu měsíce, s dlouhým ohniskem, v tomto případě 600mm. S fotografováním mi hodně pomáhá moje partnerka, která si se mnou asi dost užívá... Často ji diriguji, ať ty psy někam dostane, psům se nechce a já křičím....
Kdy jste si pořídil prvního psa a jak se stalo, že máte dnes celou smečku?
Můj první pes byl kdysi černý kokršpaněl. Barvu jeho srsti uvádím schválně, protože není nic horšího, než fotit černého psa. Naopak fotogrtafovat světlé zlaté retrievery je skvělé, navíc mají neuvěřitelnou mimiku. A tři psi: s mojí partnerkou jsme se poznali na zkouškách loveckých psů, Radka měla dva psy a já jednoho, takže je z toho tříhlavá smečka.
Rupertova smečka byla již mnohokrát na titulu novin. Jaký dostávají psí modelové honorář?
Psi se dostávají do novin, když je potřeba nafotografovat téma "počasí". Takže psi na jaře v pampeliškách, v létě v horku ve vodě, na podzim ve spadaném listí, v zimě ve sněhu, atd. Honorář nedostávají, navíc preferuji výcvik psů bez pamlsků, takže ani během fotografování nic nedostanou...
Je těžké ještě vymýšlet nové náměty na „psí“ snímky?
Jasně že jsem se několikrát přistihl, že se opakuji. Ale nové situace vznikají, tak snad zatím nejsem úplně vyhořelý...
Máš nějakou vysněnou „psí“ fotografii, kterou se zatím nepodařilo zachytit?
Chtěl bych ještě "vylepšit" fotografii psů s úplňkem, teď několikrát nevyšlo počasí, bylo zataženo, jindy zas nebyl čas...
A vysněná „nepsí“ fotografie?
Jedním z mých největších nejen fotografických zážitků byla cesta do Severní Koreje v roce 2008. Tak tam bych se ještě někdy chtel vrátit a fotografovat. A pak mám nějaké nápady, co fotit z letadla.
![[/blog/danmaterna_YanRenelt.jpg]](https://c.czechphoto.org/images//blog/danmaterna_YanRenelt.jpg)
Foto: Yan Renelt
Více o Danu Maternovi na www.danmaterna.com
