Dnešní příběh fotografie se bude o sólistce Národního divadla Michaele Wenzelové. O komplikovaném focení, které málem nevzniklo píše sama autorka Ivana Dostálová. Ta za snímek získala 2. místo v kategorii Portrét.
Foto: Ivana Dostálová
„Sólistku baletu Národního divadla Michaelu Wenzelovou jsem původně měla fotit v divadle, při zkouškách a představeních, při slavnostním vyvrcholení a zakončení její hvězdné kariéry v Národním divadle (1999 - 2019), kde strávila přes 30 let života. Míša si ale při jedné ze zkoušek pár minut před koncem zlomila nohu. Nejdříve jsme chtěly focení zrušit, ale já jsem si nakonec moc přála zachytit Michaelu tak, aby nešlo o její výkon, ale o ní takovou, jakou jsem ji poznala – silnou, krásnou, jemnou, hlubokou, profesionální, s úžasným smíchem, smyslem pro humor, s láskou k baletu i divadlu, kdy vám je při focení jasné, jak úchvatný je na ni pohled, když tančí. Fotily jsme tedy nakonec ne v divadle, ale v ateliéru a vznikla celá série fotografií, které zachycují spíše než primárně sólistku Národního divadla Michaelu. Michaela Wenzelová se narodila v roce 1981 v Praze. V letech 1991-1999 vystudovala Taneční konzervatoř hl. m. Prahy. V roce 1999 nastoupila do souboru baletu Národního divadla, v roce 2003 byla jmenována demisólistkou a v roce 2012 sólistkou. Ztvárnila řadu rolí, jako je Myrtha v Giselle, sólo v Balanchinově Who cares?, Pas de Trois v Labutím jezeře, První Sylfida v La Sylphide, Macecha v Popelce, Čarodějnice v Malé mořské víle atd. V moderních choreografiích zaujala např. v Petite Mort Jiřího Kyliána, v Mezi horami, IBBUR aneb Pražské mystérium Petra Zuzky a mnohých dalších.“
Ivana Dostálová, volná fotografka narozena v roce 1979 v Jablonci nad Nisou, od roku 1998 žijící a působící v Praze. Fotografuje od dětství, učil ji otec, ale fotografii nikdy nestudovala, naopak vystudovala biologii a má doktorát z fyziologie z Karlovy Univerzity. Profesionálně se fotografii začala věnovat v roce 2013, kdy založila Voitopi Photography a věnuje se umělecké fotografii, komerčním i dokumentárním projektům. Důvodem, který změnil Ivaninu profesní cestu od vědy k fotografii, bylo několik traumatických životních událostí, včetně ztráty dětského člena rodiny. Od roku 2015 fotí cyklus Moje Praha, kniha je plánována na rok 2020. V roce 2017 nafotila zákulisí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a historické budovy „U Apolináře“, z tohoto projektu vznikla kniha The Stories Behind Hospital Walls. Od roku 2014 fotí časosběrnou fotografickou sérii First Steps ze zákulisí dětského tance a baletu. Fotografie z tohoto cyklu získala nominaci v Czech Press Photo v roce 2018. V umělecké fotografii se věnuje vícenásobným expozicím, fotografie tvoří několik velkých sérií snově pohádkovým pohledem reflektujících problémy dnešní doby jako je anonymita a osamělost (série We Are All Dreamers, Lost in the City, Smalliness atd.). Tyto série pravidelně vystavuje v rámci Prague Photo i dalších tuzemských a zahraničních projektů. V září 2018 byly kolekce Lost in the City a We Are All Dreamers vybrány na Other Art Fair v Mana Contemporary v Chicagu. V roce 2019 si Ivaninu fotografii vybral do Fine Art Gallery web Lens Culture. Věnuje se i tvorbě pro děti, v říjnu 2018 jí vyšla druhá autorská dětská kniha, ve které jsou namísto ilustrací použity fotografie nafocené s reálnými dětmi v Praze. Do Czech Press Photo se přihlásila podruhé, je to její druhá nominace. Více o fotografce na jejích webových stránkách: voitopi.coma ivana.dostal.eu.com