Jako každý rok představujeme příběhy fotografií. Čtvrtý ročník soutěže Czech Nature Photo odstartujeme nominovanou sérií lišek od Lukáše Kovára. Jak loví v zimě lišky hraboše si můžete předčíst přímo od autora.
Foto: Lukáš Kovár
„Série fotografií lišky obecné vznikla během loňské a letošní zimy. Již několik let se snažím během zimy zachytit divoké lišky lovící hraboše a myši. Ideální podmínky k tomu nastanou, pokud je zima dostatečně tvrdá, napadne malá sněhová pokrývka a teploty spadnou hluboko pod bod mrazu. V tomto čase lišky vychází lovit na louky i během dne a nejsou tak ostražité. Pak již jen stačí dostatečně se obléct, snést velký mráz a být v pravý čas na pravém místě.
Na fotografiích není zachycena pouze jedna liška, ale jedná se o čtyři různé jedince na různých lokalitách. Za ty roky mám vytipovaná místa, kde není problém během dne na jedné louce potkat i šest lišek. Vše záleží na množství hrabošů a myší, které se zde vyskytují. A zatím co loňský rok byl vcelku slabý na hraboše, letos to byly pro lišky doslova žně. Během focení jsem pozoroval lišky, které byli schopné chytit jednoho hraboše co půl hodiny. Když jsem si pak propočítal množství lišek na dané lokalitě, jejich efektivitu lovu a množství dnů vhodných k lovu, vyšlo mi neuvěřitelné množství hrabošů, které jsou schopné lišky ulovit během zimy. Tím obrovským dílem přispívají k ekologické stabilitě v přírodě. Bohužel i přes to stále mnoho lidí vidí v liškách škůdce a lišky jsou na mnoha místech nemilosrdně pronásledovány,“ popisuje autor.
Narodil jsem se a své mládí prožil na Slovácku, v obci Mutěnice. Od roku 1994 bydlím a působím na Severní Moravě, v Městě Potštát. Focení přírody se věnuji přibližně 15 let, je to můj velký koníček. Příroda mě zajímala od mala, ale k fotografování jsem se dostal až v pozdější době. Napřed jsem zkoušel natáčet na videokameru a tu jsem od roku 2004 vyměnil za digitální fotoaparát, abych lépe zachytil kouzelné okamžiky ze života zvěře. První byl Panasonic, který posléze nahradila digitální zrcadlovka Canon. Firmě Canon a jejím výrobkům jsem zůstal věrný až dosud. Díky tomuto koníčku jsem procestoval již několik států, a zvláště Skandinávie mi přirostla k srdci. Převážná část mých fotografií ovšem vznikla doma, v Oderských vrších.
Své fotografie publikuji v časopisech, knihách, kalendářích, propagačních materiálech atd. Mám za sebou taktéž několik fotografických výstav.