V kategorii Plazi měla letos porota velký problém ocenit pouze tři fotografie, protože těch skvělých bylo mnoho. Jak se fotí žáby vám popíše Barbora Polívková, která v této kategorii získala nominaci.
Foto: Barbora Polívková
Pocházím z Plzně a mám své město moc ráda, avšak stejně ráda si od něj také odpočinu v přírodě. K fotografování jsem vždy velmi tíhla, ale než jsem dokázala vytvořit to, co jsem zamýšlela, ušla jsem dlouhou cestu pokusů a omylů. Dnes jsem mnohým omylům velmi vděčná :o) Stále se učím a vždy budu, cíl je pro mne zároveň cestou.
V mojí práci převažuje makrofotografie, pohled na svět, jak ho vnímám i jaký si přeji, aby byl.
Mám ráda drobné detaily života, které na první pohled nejsou patrné a člověk je začne vnímat až když zpomalí, nebo úplně zastaví. Ranní rosa v trávě dokáže ukrývat tolik pokladů, že srdce váhá, jestli je všechny dokáže vůbec pojmout. Právě to zastavení v poklusu života a všedních dnů mi dává inspiraci.
Miluji barvy a jejich nuance, pohádkové příběhy a draky, svět fantazie a snů. Mám radost, když se kousky mých světů odráží ve fotografiích, když dokáží potěšit oko a pohladit duši.
Fotografie, která vykouzlí úsměv, má pro mne velkou přidanou hodnotu, protože právě úsměv a smích všichni moc potřebujeme.