Příběhy fotografií – Lukáš Kaboň – Střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava

„Snímky ze série „Střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO)“ zachycují dění z prvního a druhého dne tragické události.

Den první byl hodně smutný a náročný pro všechny. O střelbě jsem se dozvěděl kolem osmé hodiny ráno. Měl jsem jen kusé informace, že se před FNO pohybuje hodně policejních aut a prý se mělo v budově střílet. Až v autě na cestě k nemocnici, jsem si postupně uvědomoval, že to bude vážnější, než jsem si v první chvíli vůbec připustil. Situace na místě byla hodně nepřehledná. Lidé, kteří vycházeli z nemocnice, ať už to byli zdravotníci, lékaři nebo pacienti vypadali vyděšeně. Většina z nich očividně také nevěděla, co se děje. Mluvilo se o střelbě, nikdo ale netušil, zda je střelec ještě v nemocnici, utekl, nebo už byl zadržen policií. Kromě zdravotníků se všude pohybovalo hodně příslušníků policie a hasičů. Našel jsem si místo naproti vstupu do polikliniky. Říkal jsem si, že pokud se něco zásadního stane, mohlo by to být právě zde.

Fotil jsem jak zdravotnický personál, tak pacienty, kteří opouštěli prostory polikliniky a nastupovali rovnou do připraveného autobusu. Vzápětí na místo dorazily vozy zásahové jednotky. Ozbrojení policisté nejprve běželi dovnitř, po nějaké době zase ven a rovnou ke svým autům. Zhruba ve stejném časovém úseku jsem si všiml, jak se jedna ze zdravotních sester krčí za služebním vozem policie. Situace byla velmi nepřehledná. Nastaly okamžiky, kdy jsem váhal, co fotit dříve – na jedné straně akční policisté, na straně druhé až děsivé zoufalství ve tvářích vystrašených lidí v okolí.

Následně jsem šel editovat fotografie a připravit se na odpolední návštěvu premiéra a ministra vnitra. Večer jsem se pak znovu na místo vrátil a pořídil několik záběrů, jak lidé zapalovali svíčky a přinášeli květiny obětem střelby.

I druhý den jsem dorazil na pietní místo před FNO za denního světla. Všiml jsem si skupiny lidí, kteří zrovna přicházeli se svíčkami a květinami. Zpočátku jsem netušil, že jsou to pozůstalí jedné z obětí střelby. Pořídil jsem několik snímků. Až později za mnou přišel pán, který mi řekl, že jim zde včera zemřela dcera.

Právě odtud je pro mne jedna z nejemotivnějších fotografií vůbec. Je to okamžik, kdy paní objímá mladou dívku a obě pláčou. Později večer následovala mše za oběti střelby. I tu jsem měl za úkol zachytit. Některé přítomné jsem pak poznal právě z odpolední piety před nemocnicí,“ popisuje autor.

Lukáš Kaboň

Fotograf Lukáš Kaboň působí v Ostravě. Specializuje se novinářskou fotografii, zejména aktuality, sport, kulturu. Také se věnuje komerční fotografii po celé republice i v zahraničí. Od roku 2006 pracuje jako fotoreportér pro Deník a spolupracuje s agenturou Anadolu.