




Opět zde máme foto měsíce. Za listopad vybrala správní a dozorčí rada sportovní snímek Martina Divíška z agentury EPA. Za jakých podmínek se nyní konají sportovní utkání se dozvíte přímo autora fotografie.
Foto: Martin Divíšek / EPA photos
„Bylo to zvláštní mistrovství Evropy v judu. I když se konalo v Praze, musel jsem tři noci spát v hotelu, protože jsem byl součástí tzv. bubliny – novinky koronavirové doby. Znamená to, že všichni, kdo se účastní nějaké akce, se musejí nechat otestovat a poté jsou společně zavření v hotelu. A nemají se tak od koho nakazit. Nesmí opustit hotel, nesmí opustit halu. Mezi hotelem a halou je vozí autobus. Na tomto mistrovství jsem byl dohromady testován na Covid-19 třikrát. V hale nesměli být žádní diváci a pouze velmi omezený počet zástupců médií. Z fotografů na místě se mnou byli už jen kolegové z AFP a ČTK. Judo jsem fotil poprvé, takže jsem byl rád za každou radu o kamaráda z ČTK Vítka Šimánka, který judo provozoval. Mistrovství trvalo tři dny, vždy dopolední a odpolední a finálový program. Musím říct, že to byly náročné tři dny. Sedět na zemi v tureckém sedu po celou dobu nejvíc odnášela má kolena a kyčle. Fotku ze zápasu Nikoloze Sherazadishviliho (bílý) ze Španělska and Mikhaila Igolnikova (modrý) z Ruska při čtvrtfinále kategorie – 90kg jsem nafotil poslední den. U juda je krásné a zároveň zrádné, že se to podstatné často odehraje ve zlomku vteřiny. Jako tento moment. Fotíte a jen doufáte, že fotka bude ostrá,“ popisuje Martin Divíšek.
Narodil jsem v roce 1985 v Praze. Po studiu Střední průmyslové školy sdělovací techniky a nedokončeném studiu na VOŠ publicistiky jsem nastoupil do deníku Šíp, odkud jsem po roce přešel do nově vzniklého fotooddělení centrální redakce Deníku. Po mnoho let spolupracuji i s Baletem Národního divadla a od roku 2017 i s European Pressphoto Agency.