Přinášíme vám další příběh fotografie, tentokrát z kategorie Savci. Jak a kde zachytil zubra fotograf Jan Pokluda, se dozvíte v článku.
Foto: Jan Pokluda
„Má fotka zubra ve vánici vznikla v Polsku poblíž Bělověžského pralesa a nevznikla tak úplně náhodou. Myšlenka, že jednou budu muset navštívit Bělověžský prales, tedy největší nížinný prales Evropy, se mnou žije už nějakých 20 let, tedy od chvíle, co vím o jeho existenci. Touha vidět zubra ve volné přírodě, tak jak se i v našich zeměpisných šířkách proháněl po tisíciletí, byla mým snem taky už nějaký ten pátek. Když se k tomu v posledních letech přidala záliba ve focení přírody a zvířat, měl jsem po shlédnutí fotek tibetských jaků a norských pižmoňů od Vincenta Muniera docela jasno v tom, že i zubrovi to určitě bude také nejvíc slušet v zimním období, ideálně ještě třeba ve vánici. Když jsem si však začal zjišťovat detaily možné cesty na jedno z mála míst, kde zubři ve volné přírodě ještě přežívají, zjistil jsem, že Bělověžský prales se nachází v nadmořské výšce kolem 150 metrů nad mořem a v posledních letech tu sníh v podstatě nenapadl. Navíc jsme poslední dobou měli s přítelkyní ve zvyku využívat zimní měsíce spíš k cestám do hor ve vzdálenějších destinacích, a tak vždy dostalo přednost něco jiného. Až letos v lednu byly ty jiné varianty kvůli koronaviru v podstatě vyloučeny. Hranice s Polskem naopak byly stále ještě otevřené, takže nebylo moc co řešit. Tedy až na malý detail v tom, že tu platila různá omezení, jako například zákaz poskytovat veškeré ubytovací služby. Rozhodli jsme se, že budeme spát v autě nebo ve stanu, jídlo na týden uvezeme a víc není potřeba řešit. Jak jsme se blížili k Bělověži, vidina zubra na zasněžené pláni mě opouštěla. V oblasti právě odtávaly poslední zbytky z toho mála sněhu, co tu v předchozích dnech napadly. Zdálo se, že i běžky, které vezeme budou zbytečné. První dny výpravy byly ve znamení rekognoskace terénu. Nějakého zubra jsem ke své velké radosti sice zahlédl, ale vždy to bylo na nefotitelnou vzdálenost okolo 100 metrů, kterou si tato majestátná zvířata bezpečně udržovala. Bylo pro mě fascinující, jak se dokáže až 900 kg vážící zubr neslyšně objevit a zmizet v lese bez křupnutí větvičky. Na pastvu z lesa zubři zase vycházeli až v noci, což focení také poměrně komplikovalo.
Po pár dnech došlo ke klíčovému obratu. Začalo intenzivně sněžit a během jednoho dne napadlo 50 cm sněhu. Teploty klesly hluboko pod bod mrazu a má pozornost se namísto toho, jak někde najít a vyfotit zubra zaměřila na fakt, jak v noci neumrznout. Aby toho nebylo málo, tak se mi asi půl dne na to dostala kvůli sněžení vlhkost do mé Z6 a ta odešla do věčných lovišť. Naštěstí jsem měl ještě záložní tělo Z50, na které jsem v kombinaci s objektivem Nikon 300 mm f/4,0 PF VR nakonec vyfotil nominovaný snímek. Po předchozí zkušenosti jsem teď už se záložním tělem nenechával nic náhodě a k ochraně před sněhem jsem si na něj vyrobil improvizovanou pláštěnku z igelitky. Kýžená fotka vznikla až úplně poslední den výpravy asi hodinu před návratem zpět do vlasti. To už jsem především podle stop docela dobře věděl, jaké mají místní zubři zvyky, kde se zdržují a kam se chodí pást. Možná i díky hustému sněžení mě zrovna tenhle zubr dovolil, abych se k němu přiblížil. Stačilo pak jen nezmrznout a nějakou tu hodinku počkat, až se zubr správně natočí, začne přecházet pastvinu, nebude za sebou mít rušivé pozadí. A fotka byla na světě,“ popisuje autor.
Narodil se v roce 1988 v Litomyšli. Vystudoval lesní inženýrství a psychologii. Posledních 5 let se živí jako psychoterapeut v Brně. Jelikož v rámci své profese zažívá poměrně hodně kontaktu s lidmi, má ve volném čase naopak potřebu trávit ho tam, kde je lidí, pokud možno co nejméně – tedy v přírodě, v horách a v člověkem minimálně dotčených oblastech. Tak nějak přirozeně si na své cesty vždycky brával foťák. Začal pořízením kompaktu někdy před deseti lety a postupně rozšiřoval své vybavení přes ultrazoom až k bezzrcadlovkám. Focení je u autora spojené se zájmem o biologii. Fotí tedy převážně krajinu, les, rostliny a stále častěji i volně žijící zvířata.