Jedna z nominovaných sérií pochází z hledáčku Lukáše Veselého, který dokumentoval významné stromy. Svými snímky upozorňuje na světelný smog a zdůrazňuje, jak je čím dál složitější pozorovat noční oblohu. Více se dozvíte přímo v článku.
„Série je věnována památným a dalším dominantním stromům v krajině fotografovaným v noci pod jasnou oblohou. Motivem byla skutečnost, že se mně osamocené a staré stromy vždy líbily jako magický prvek v krajině. Moje první noční fotka vznikla u Votického javoru.
Také jsem chtěl poukázat na fakt, že kvůli stále většímu světelnému znečištění je pozorování přírodní noční oblohy těžší. Přestože lidé vidí v noci černobíle a pouze fotoaparátem lze docílit barevné noční oblohy a mnohem více detailů, bez tak enormního světelného znečištění v celém Česku by vizuální pozorování také odkrylo mnohem více detailů a slabších hvězd.
Noční obloha byla vždy snímána na paralaktické montáži z více identických snímků, aby vynikly detaily a nebyl patrný šum. Krajina byla fotografována před nebo po nasnímání oblohy také z více stejných snímků pro redukci šumu. Správná poloha oblohy a krajiny vůči sobě je u všech fotografií zachována.
Kosmická klenotnice
Na snímku je jasan v CHKO Křivoklátsko rámovaný částí centra naší galaxie, ze které vybíhá mlhovina Temný kůň, a dalšími objekty. V mlhovině vpravo září hvězda Antares a další barevné mlhoviny. Oblast vpravo se jmenuje Rho Ophiuchi komplex, ale také se jí říká kosmická klenotnice.
Fotografováno v dubnu na ohnisko 90 mm upraveným fotoaparátem pro větší citlivost na vlnovou délku H alfa (vodíkové mlhoviny).
Kometa Neowise
Na snímku je kometa C3/2020 Neowise spolu s osamělým stromem na vršku kopce na poli v CHKO Křivoklátsko. Fotografie byla pořízena během svitu couvajícího Měsíce, ale přesto díky velmi čistému vzduchu a minimu světelného znečištění jsem byl schopen zachytit detaily prachového ale i namodralého iontového ohonu
Fotografováno v červenci 2020 na ohnisko 150 mm.
Votický javor
Snímek zachycuje Votický javor, patrně nejznámější a nejfotografovanější strom v Česku, spolu s centrem naší Galaxie. Kromě tmavých prachových mlhovin vyniká ve snímku emisní mlhovina Laguna a nad ní menší mlhovina Trifid.
Fotografováno jako panorama v srpnu 2020, výsledné ohnisko je cca 70 mm.
Noc na Zhůří
Na fotografii je javor na Kepelském Zhůří pod pásem Mléčné dráhy. Tyto staré stromy, kterých je na místě několik, jsou pozůstatkem po zbourané vesnici. Nyní jsou zde pastviny pro skot, takže louky nezarůstají vyšší vegetací a celé léto kvetou. Na Šumavě jsou nejlepší podmínky na pozorování a fotografování hvězd v Česku, Mléčná dráha je zde výborně viditelná, ale i tak je na horizontu patrné světelné znečištění z bavorských měst.
Fotografováno v srpnu 2020 na ohnisko 15 mm.
Prastarý buk
Tento buk se nachází v národním parku Bavorský les na pastvině Hochschachten asi kilometr od českých hranic. Stromy na této pastvině jsou až několik staletí staré, tento patří mezi nejstarší. Nad stromem prochází pás Mléčné dráhy v okolí souhvězdí Persea. V horní části snímku je patrná galaxie v Andromedě, těsně nad stromem pak hvězdokupa Plejády, která je jasným znamením blížící se zimy.
Fotografováno v září 2019 na ohnisko 16 mm,“ popisuje vznik série autor.
Narodil jsem se v roce 1991 a odjakživa bydlím v Praze. Od roku 2016 chodím po krajině s fotobatohem a stativem. K fotografování krajiny jsem se dostal přes lásku k horám a přírodě obecně a také díky vystudované geografii. Nejdříve jsem pouze fotil vše během klasických turistických výletů, ale postupem času začaly převažovat cílené výpravy za fotkou, někdy i s bivakováním a čekáním na první ranní paprsky.
Prvním zlomem ve fotografování pro mě byl sci-fi film Interstellar. Díky němu jsem se opětovně začal zajímat o vesmír a noční oblohu, a hlavně mě inspiroval k fotografování noční krajiny. Druhý skok nastal na konci roku 2018, když jsme se spolu s kolegou a kamarádem Jiřím Bendou rozhodli pořádat víkendové fotokurzy na Šumavě. Od té doby je pro mě fotografování z části i živnost.
Ve své tvorbě se zaměřuji spíše na méně známá místa a nové pohledy v různou denní i roční dobu.
Foto: Lukáš Veselý