Matyáš Slavik a jeho fotografie vlků jsou v Czech Nature Photo stálicí. I letos získal autor s novým snímkem Vlčí láska nominaci. Jak vznikla, se dozvíte v článku přímo od autora.
Foto: Matyáš Slavík
„Fotografie vznikla v poměrně smutné atmosféře, která už neuvěřitelně dlouhou dobu panuje nad zoologickými zahradami. Sám nevím, jestli si zoo pamatuji lépe plnou návštěvníků, nebo pusto-prázdnou. Nejemotivnější byly právě ty dny, kdy bylo sychravo, příroda spala a vše působilo tak nějak suše a bez života. V takových dnech zásadně doma nezůstávám, ale snažím se hledat v této nehostinné "manéži" prvky radosti. Procházel jsem svou obvyklou fotografickou obchůzku zoologickou zahradou v Brně, za účelem nasbírat nějaký vhodný materiál a dokumentovat zvířata, ke kterým se běžný návštěvník momentálně nemůže dostat. Už na začátku jsem věděl, že tento den nebude asi úplně úspěšný. Zvířata byla na svých tradičních stanovištích a převážně ležela. Lišky polární, o kterých by člověk řekl, že budou aktivní, protože taková středoevropská zima jim tolik vadit nebude, ležely zahrnuté jako malé děti v peřince pod svým huňatým ocasem. Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, ale řekl bych že každý fotograf zažil dny, kdy zkrátka věděl, že dnes z toho nic nebude i kdyby proto udělal první poslední. Tak přesně takto se mi jevil den, kdy vznikla fotografie "Vlčí láska". Nějakou dobu trvalo, než jsem se dostal k vlčí expozici, kterou mám moc rád. Osobně si myslím že je to jedna z nejlepších expozic. Vlci byli neklidní, pobíhali ze strany na stranu, občas se oštěkli, někdy i kousli. V celém výběhu se odehrávala taková scenérie, která neuvěřitelným způsobem reflektovala a umocňovala, dnešní situaci ve světě. Pozorně jsem pozoroval každý krok, každý zvuk, když v tom jednom krátkém okamžiku jsem si všimnul dvou jedinců sedících na stráži a rychle je vyfotil. Netrvalo dlouho a byli zase v pohybu. Jako kouzlem očarován, jsem stál a prohlížel si snímek právě těchto dvou jedinců, kteří k sobě na snímků vyzařují neuvěřitelnou soudržnost a lásku. Navíc jeden z nich na snímku právě mrká, což vnímám jako přenesenou mimiku na člověka. Když na mě někdo mrkne, naplní mě pocit pohody, klidu, zvládnutí situace a nadhledu. Snímek vnímám v této době, jako symbol naší budoucnosti. Řekl bych, že mi tenkrát tihle vlci chtěli něco naznačit,“ popisuje autor.
Jsem 21letý fotograf z Brna. Věnovat se multimédiím mě napadlo na poslední chvíli, kdy jsem si měl vybrat střední školu. Tu jsem studoval na SŠUM s.r.o v Brně, která mi dala neuvěřitelně mnoho. Opravdu, tyto čtyři roky studia v oboru multimédií mě neuvěřitelně namotivovaly a ukázaly mi cestu, kterou chci v životě jít. Ani nevím jak, ale nějak jsem se s fotoaparátem dostal do zoologické zahrady a začal fotit. Poměrně za krátkou dobu jsem vyhrál své první místo v IFOTOVIDEO a fotografie zvířat mne pohltila. První roky jsem se Zoo Brno komunikoval, měl jsem nějaké volné vstupy za fotografie. Momentálně pracuji pro Zoo Brno a Lesy města Brna, kterým fotím zvěř a lesní tématiku. Zároveň jsem studentem Mendelovy univerzity na oboru lesnictví a připravuji se i teoreticky na případný výkon práce v lesním prostředí. Sjednal jsem si webové stránky a začínám s fotografií oficiálně podnikat. K dalším aktivitám patří výlety, buscraft, dřevárny a historie.