Kevin V. Ton je jeden z mála fotografů, kteří se tématu bezdomovectví věnuje dlouhodobě. Což je již na první pohled vidět v každé jeho fotografii. Za soubor Maruška získal autor cenu Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, který podporuje projekty v oblasti zdravotní, sociální, humanitární a vzdělávací, pokud směřují k důstojnému začlenění lidí se zdravotním postižením, opuštěných dětí, nemocných a starších občanů. Více o Marušce se dozvíte o pár řádek níže.
Praha 2020–2021
J„Marušku jsem osobně znal sedm, možná osm let, ale na ulici jsem ji potkával daleko dřív. Většinou tichou, usměvavou, vždycky se svým o poznání mladším přítelem. Jednou mi u ohně vyprávěla, že jako mladá zdravotní sestra pomáhala u nejhoršího leteckého neštěstí na našem území, v pražském Suchdole v roce 1975, kdy o život přišly desítky lidí – nikdy tu hrůzu nedokázala vytěsnit.
O tom, proč přesně zůstala na ulici se už nejspíš nedozvím, prostě párkrát něco nevyšlo. Jednoho listopadového dne roku 2020 pro ni její pouliční přátelé zavolali sanitku. Bylo jí skutečně zle, oboustranný zápal plic, přesto do špitálu odjet nechtěla. Nakonec se nechala přemluvit, a to bylo naposled, co jsme ji viděli. V pozdních večerních hodinách odešla na věčnost.
Vzhledem k jejímu statusu bezdomovce, době pandemické a lockdownu, se s ní její přítel s nejbližšími kamarády mohli rozloučit až po dlouhých pěti měsících, na prvního máje následujícího roku,“ popisuje autor.
Narodil se roku 1966 a je fotograf na volné noze, nositel řady ocenění. Celoživotně se věnuje živé, černobílé fotografii se zaměřením na humanistickou dokumentární fotografii, zejména pak na dlouhodobé projekty. Žije v Praze. Dlouhá léta se věnuje fotografii pouliční. Vždycky ho zajímalo, co všechno se může skrývat za zrcadlem. Co je pod povrchem. A v nekonečném údivu, den za dnem, krok za krokem, se pokouší zachytit prchavé fragmenty představení, kterému všichni společně říkáme život.
Foto: Kevin v. Ton
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)