Život potomků českých pobělohorských evangelických exulantů v ukrajinské vesnici Veselynivka. Ve vesnici, kde neznají popelnice, kde k asfaltové silnici plné děr vede devět kilometrů dlouhá prašná cesta. Ve vesnici, kde místních 200 usedlíků má, jak sami říkají, vše, co potřebují a kde se střídají ve službách pasení skotu. Ve vesnici, kde (podle všeho) nežijí lidé mezi 18 a 45 lety a kterou čeká nevyhnutelný konec.
Foto: René Volfík / iRozhlas
Za sérii fotografií z každodenního života v obci získal ocenění Foto měsíce René Volfík a níže popisuje, jak se na tomto místě ocitnul:
„Do obce Veselynivka jsem se dostal vlastně náhodou. V říjnu jsem s redaktorem Českého rozhlasu vyrazil na reportáž na Ukrajinu, a protože mi do té doby nedorazily z Ukrajinské strany potřebné dokumenty pro přiblížení k frontové linii, dohodli jsme se s kolegou, že zůstanu dvě noci v obci Veselynivka nedaleko Mykolajeva a místo reportáže z fronty nafotím reportáž ze života pomalu vymírající vesnice.“
Kariéru profesionálního fotografa odstartoval v roce 1995 v dnes již neexistujícím Denním Telegrafu. Následovala dlouhá a důležitá léta v agentuře ČTK, pak fotografoval pro Hospodářské noviny. Od roku 2014 pracoval na volné noze. Založil volné sdružení fotografů se zkušenostmi s prací v médiích Fotorepo. V květnu 2021 se připojil ke zpravodajskému týmu serveru iRozhlas.cz
