Kápéčko a žlutomodrý homolismus

Proto návštěvníci viděli fotky Gotta vedle fotek Kim-Ir-Sena, fotku hořící lidské lebky vedle pankáče natřeného na zeleno, fotku nahatého dvouletého caparta vedle fotky nahatého dospělého Olega, kterého sprchuje Michal Tučný.

Když jsme výstavu instalovali, napadlo mne ke každé fotce napsat její příběh. A to ne na počítači, ale ručně, fixkou. Nasekal jsem tam fůru chyb a škrtanců, protože holky z cépécéčka se mě pořád na něco ptaly a rozptylovali mne tak. No ale i to patří k homolismu. Nechal jsem ten psaný bordel být jak leží a běží s tím, že bude malér a že mne veřejnost zatratí.

Kupodivu opak se stal pravdou a tenhle bordel u návštěvníků sklidil ovace. Asi za to může doba plná vystajlované imidžové grafiky o ničem. Znáte to - bílý hrneček kávy na bílém pozadí a pod tím tenkým téměř nečitelným písmem módního fontu (tvar písma) inteligentní slogan “v našich lázních je krásně”.Myslím, že právě díky téhle vystajlovanosti nastal hlad po chaotickém homolismu…

Proč o tom tak mluvím?

Protože komentovaná prohlídka (KP, kápéčko) vlastně nebyla potřeba, všechno už je v ručně psaných popiscích.

Nicméně to, co v popiscích není, jsou mé nažluto obarvené vlasy a namodro obarvené vousy.

Ano, to byl ten pravý důvod, který nalákal návštěvníky na kápéčko.

A tak, zatímco jsem žvanil o tom, jak jsem málem přišel o život ve válce v Afghánistánu a jak se mi povedlo nafotit jako prvnímu na světě Havla s Veškrnovou, přítomným dámám se honilo hlavou: “Kam se asi chodí barvit? Kolik to může stát? A jak dlouho barvy vydrží?”. A muži zase přemýšleli: “Na co si ten chlap hraje? Punk is not dead nebo co?

Všem návštěvníkům děkuji za sebe i za syny Honzu a Matěje z Wohnoutu, kteří rovněž vystavují homolismus. A pozor - homolismus je nakažlivý, ať ho od nás nechytíte!

Text: Oleg Homola