Od 13. října 2017 proběhne v Czech Photo Centre dalš výstava světově proslulé agentury NOOR, která sídlí v Amsterodamu. Za NOOR se zúčastní Clement Saccomani. Výstava bude pro veřejnost otevřena od 13. 10. 2017 do 3. 12. 2017. Oficiální stránky agentury, kde mají své profily jednotliví fotografové si můžete prohlédnout na adrese www.noorimages.com. Pan Clément Saccomani, ředitel NOOR Photo Agency, je členem mezinárodní poroty letošního ročníku Czech Press Photo.
Název: Noor by Noor
Místo: Velká výstavní síň Czech Photo Centre
Datum trvání výstavy: 13. října - 3. prosince 2017 (každý den kromě pondělí)
Otevírací hodiny: út - pá: 11 - 18 / so - ne: 10 - 18
Od svého založení v roce 2007 fotografická agentura a nadace NOOR, která je tvořena řadou mezinárodně osvědčených a oceněných členů, zdokumentovala občanské a politické nepokoje, otázky životního prostředí, války, hladomor a přírodní katastrofy po celém světě.
Společnost NOOR sídlí v Amsterdamu, skládá se z třinácti fotografů z jedenácti různých zemí: Nina Berman, Andrea Bruce, Stanley Greene a Jon Lowenstein (USA), Pep Bonet a Sebastián Liste (Španělsko), Bénédicte Kurzen (Francie), Yuri Kozyrev (Rusko), Francesco Zizola (Itálie), Alixandra Fazzina (Velká Británie), Kadir van Lohuizen (Nizozemsko), Tanya Habjouqa (Jordánsko) a Robin Hammond (Nový Zéland). Fotografové NOOR dokumentují hluboké příběhy a realizují dlouhodobější projekty. Věří, že zdokumentované věci je potřeba ukázat, což by mělo vést k pochopení daného problému a k lepšímu porozumění.
Pro agenturu NOOR jsou vedle individuálních projektů jednotlivých fotografů, důležité hlavně projekty kolektivní.
NOOR by NOOR je jedinečným projektem a fascinujícím nahlédnutím do archivů NOOR se snímky pořízenými během posledního desetiletí po celém světě.
K desetiletému výročí založení každý fotograf NOOR prochází a vybírá z archivu dalšího fotografa NOOR fotografie, které pocitově nejlépe odráží to, co se váže k NOOR jako skupině: konfrontace s dominantním příběhem, který má být inspirován empatií a jednáním prostřednictvím vizuálního vyprávění s integritou a vášní.
Zašleme vám přehledné pdf, kde najdete veškeré informace a program dalších akcí.
Nina Berman (USA) je dokumentární fotografka zabývající se zejména politickým a sociálním životem v Americe. Je autorkou dvou oceňovaných monografií Purple Hearts – Back from Iraq s portréty raněných veteránů a rozhovory s nimi, a Homeland, jež se zabývá militarizací amerického života po 11. září. Uznání za její dílo vyjadřují ocenění za uměleckou a novinářskou činnost mimo jiné od nadací New York Foundation for the Arts, World Press Photo Foundation, Open Society Institute Documentary Fund, Pictures of the Year International a Hasselblad. Fotografie a videa vystavovala na více než 100 místech.
Pep Bonet (Španělsko) je cenami ověnčený filmař a fotograf, který na svých četných cestách zachycuje hluboké momenty symbolizující nevyváženost světa, ve kterém žijeme. Jeho dlouhodobější projekty se zaměřují na africkou tématiku, přičemž jeho nejznámějším projektem je „Víra v chaos“, fotografická esej o následcích války v Sieře Leone. Jeho neutuchající práce po celém světě na témata HIV/AIDS a identity již vedla k několika fotografickým publikacím a řadě výstav po celém světě.
Andrea Bruce (USA) je dokumentární fotografka upozorňující na životy lidí po válce. Soustředí se na sociální témata, jež jsou někdy přehlížena a často vznikají v důsledku války. V roce 2003 začala pracovat v Iráku a věnuje se spletitostem a překážkám konfliktu, jež zažívají jak Iráčané, tak i americké vojsko. Již více než deset let popisuje jednu z nejneklidnějších oblastí světa, kde se zaměřuje na Irák a Afghánistán. Osm let pracovala jako kmenová fotografka deníku The Washington Post a poté v rámci sítě VII Network (2010-2011).
Alixandra Fazzina (Spojené království) se svými fotografiemi zaměřuje na málo zachycované konflikty a často zapomínané humanitární důsledky války. Alixandra má zázračnou schopnost pracovat v těch nejtěžších sociálních a zeměpisných podmínkách a je uznávaná pro svůj soucitný a empatický přístup k lidským podmínkám, kde si je vždy vědoma širšího kontextu.
Stanley Greene (USA) v počátcích své kariéry vytvořil sérii The Western Front, jedinečnou dokumentaci punkové scény v San Francisku 70. a 80. let. Setkání s W. Eugenem Smithem nasměrovalo jeho energii ke zpravodajské fotografii. Začal fotit pro časopisy a pracoval jako výpomocný kmenový fotograf pro deník New York Newsday.
Tanya Habjouqa (Jordánsko) je oceňovaná fotografka, novinářka a pedagožka. Její praxe v sobě spojuje sociální dokument, portrétní spolupráci a zúčastněné pozorování. Mezi její hlavní zájmy patří gender, prezentace odlišností, vyvlastňování a lidská práva, se speciálním zaměřením na neustále se měnící sociopolitickou dynamiku Blízkého východu.
Robin Hammond (Nový Zéland) je vítězem cen World Press Photo, RF Kennedy Journalism Award, tří cen Pictures of the Year International, ceny W.Eugene Smith Award za humanistickou fotografii a držitelem čtyř cen Amnesty International za lidskoprávní žurnalistiku. Svou kariéru věnuje dokumentaci lidskoprávních a rozvojových problémů po celém světě prostřednictvím dlouhodobých fotografických projektů.
Bénédicte Kurzen (Francie) započala svou dráhu fotografky na volné noze po přestěhování do Izraele v roce 2003, kde fotila reportáže z Pásma Gazy, Iráku a Libanonu. V roce 2004 se od reportáže posunula k dokumentárnějšímu stylu sérií o životě dobrovolných sebevražedných atentátníků a vdov v pásmu Gazy. Tímto dílem Bénédicte přispěla ke skupinovému projektu „Násilí na ženách“, realizovanému ve spolupráci s Amnesty International a s Lékaři bez hranic (MSF).
Jurij Kozyrev (Rusko) jako reportážní fotograf pracuje 25 let a zažil díky tomu řadu událostí, jež změnily svět. Svou kariéru zahájil dokumentací rozpadu Sovětského svazu, posledního novodobého impéria, kdy v 90. letech pro deník LA Times zachycoval rychlé proměny bývalého SSSR. V roce 2001 se Jurij začal věnovat mezinárodnímu zpravodajství. Po 11. září 2001 byl na scéně v Afghánistánu a v letech 2002 až 2009 žil v iráckém Bagdádu, kam dorazil ještě před válkou. Po dobu svého iráckého pobytu byl smluvním fotografem týdeníku Time a procestoval celou zemi, kde fotografoval jednotlivé strany konfliktu.
Sebastián Liste (Španělsko) je dokumentární fotograf a sociolog, jehož vášní je dokumentace hlubokých kulturních proměn a současných témat v Latinské Americe a ve Středomoří, tedy v regionech, kde vyrůstal a jež dobře zná. Svými projekty vizuální komunikace chce podněcovat dialog a spolupráci mezi svými subjekty a zúčastněným publikem, při nichž dochází ke konfrontaci odlišných pohledů na svět a k přehodnocování našeho dopadu na budoucí generace.
Kadir van Lohuizen (Nizozemsko) dokumentuje konflikty v Africe i jinde, ale nejznámější je zřejmě díky svým dlouhodobým projektům věnovaným sedmi světovým řekám, stoupající hladině moří, těžbě diamantů a migrací v Severní a Jižní Americe. Jako profesionální reportážní fotograf na volné noze začal působit v roce 1988, kdy nafotil Intifádu. V následujících letech pracoval v mnoha oblastech konfliktu v Africe, například v Angole, Sieře Leone, Mozambiku, Libérii a DR Kongo.
Jon Lowenstein (USA) se specializuje za dlouhodobé, podrobné dokumentární průzkumy, jimiž předkládá důkazy o moci, bídě, rasové diskriminaci a násilí. Kombinací fotografie, videa, experimentálního psaní a poezie usiluje o nemilosrdně srozumitelné odhalování námětů, jimž historicky chybí zastání.
Francesco Zizola (Itálie) dokumentuje nejvýznamnější světové konflikty a jejich skryté krize, přičemž se zaměřuje na sociální a humanitární problémy, jimiž se vyznačuje život v rozvojovém světě, ale i v západních zemích. Specifickým rysem jeho fotek je silné etické cítění a osobité estetické vidění. Díky zadaným úkolům i osobním projektům cestuje po celém světě a má tak možnost pečlivě zaznamenávat zapomenuté krize a relevantní problémy, jež mainstreamová média často přehlížejí.
foto: Nina Berman, NOOR
