Titul “Fotografie roku” je výlučný a platí pro něj zvláštní pravidla. “Musí jít o snímek z novinářského hlediska mistrovský – pohotový a výmluvný, musí vyjadřovat významnou událost či problém roku, a to jednoduchým, citově silně působivým a do paměti na první pohled se vrývajícím způsobem. Prostě symbol, který se nám vrací před oči ať chceme nebo ne,” říká Thomas Höpker, viceprezident slavného Magna, který byl dvakrát členem poroty Czech Press Photo. Je však téměř pravidlem – jedno, zda jde o národní Czech Press Photo či světové World Press Photo – že sotva mezinárodní porota rozhodne o hlavní ceně, Fotografii roku, hned se objeví názory, že vítězný snímek je příliš obyčejný, ne dost umělecký, že hraje pouze na senzacechtivou strunu, těží jen z tématu, a tak podobně. Člověk si pak maně klade otázku, co že se těch devět, deset či jedenáct odborníků z celého světa tak pomýlilo, že přiřklo hlavní cenu něčemu, co za to nestojí... Vlastně až s odstupem času, při pohledu zpět na vítězné snímky, jsme schopni přiznat, že jejich poselství pro ten či onen rok je nezastupitelné; že je dodnes máme před očima, ať se jim bráníme z jakéhokoli důvodu sebevíc.
Obsah výstavy: 25 fotografií (rozměry cca 60x50 cm), úvodní panel, popisky k fotografiím. Vše adjustováno v rámech Nielsen (matné lamino, kašírování).